MottoSlova, která zazněla z krypty chrámu:
"Nevzdáme se. Nikdy. Jsme Češi."
Autentické místo boje za druhé sv. války v Praze,
v dlouho utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 27.5.1942 - 18.6.1942 po útoku na Reinharda Heydricha. Vojenská operace Anthropoid proti Heydrichovi byla řízena československou exilovou vládou z Londýna a patří "k nejvýznamnějším aktům odboje v celoevropském měřítku"(V. Havel, 1992).
Úkolem památníku
je především pravdivá interpretace historie heydrichiády a vyzvednutí svědectví o úctě i obdivu k hrdinství vojáků a účastníků nekomunistického odboje, vyzvednutí úcty k jejich dobrovolné i nedobrovolné oběti za svobodu Československé republiky v době německé okupace (1938 - 45).
Památník tvoří:
český pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje
krypta pod kostelem - pietní místo
stálá expozice v hale
přednášková síň s promítáním
Vlastníkem památníku je Magistrát hl. m. Prahy, o činnost se stará duchovní správa chrámu, expozice instaluje Vojenský historický ústav.
Návštěvní doba a kontakt (zde)
NPHH v datech
27.5.1942 Po útoku na Heydricha - úkryt parašutistů,který jim poskytla Pravoslavná církev československá na návrh pravoslavného věřícího Jana Sonnevenda, ředitele pojišťovny a předsedy církevní obce a se souhlasem ThDr. Vladimíra Pertřeka, duchovního katedrály.
18.6.1942 Místo boje 7 československých parašutistů proti 700 německým vojákům. Parašutisté se nevzdali, zemřeli vlastní rukou nebo padli v boji.
1942-1945 Chrám byl uzavřen. Pravoslavná církev československá zakázána.
1945-1947 Oprava chrámu. Bohoslužebný život obnoven. V kryptě vytvořena malá expozice národního odboje a obětí heydrichiády, která byla přístupná odkrýváním schodiště v podlaze chrámu před ikonostasem. Poslední místo boje.
28.10.1947 Odhalení pamětní desky u okénka do krypty pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje pod záštitou prezidenta Dr. Eduarda Beneše. Do dnešních dnů je zdobena květinami od občanů z domova i ze zahraničí.
1948-1989 Doba diktatury proletariátu. Hrdinové západního odboje a nekomunistického domácího odboje byli pronásledováni a nazýváni nepřáteli režimu.Význam Operace Antropoid (atentátu) byl snižován. Na místa boje a úkrytu parašutistů v kostele se mělo spíš zapomenout.Krypta přístupná neoficiálně a jen občas, dle přítomnosti zaměstnanců farního úřadu. Spojení západního a domácího nekomunistického odboje a církve bylo nežádoucí. Církve byly režimem určeny k zániku.Pietní akty dne 18.6. probíhají uvnitř chrámu.
1989 Pietní akty dne 18. června vždy od 10.00 hod. (od války pravidelně) k poctě smrti parašutistů a dalších obětí se stávají veřené a stále více slavnostnější.
1992 Chrám a kryptu navštívil prezident Václav Havel a oficiálně podpořil proces hodnocení heydrichiády a západního odboje jako nejvýznamnější akt odboje.
1993 Dar anglické expozice od Imperial War Museum z Londýna katedrálnímu chrámu, později umístěné v památníku, protože ji nebylo kam jinam umístit.
1993-1994 Mgr. Eva Šuvarská, ředitelka školy a ThDr. Jaroslav Šuvarský, děkan katedrály vypracovali projekt na vybudování Národního památníku obětí heydrichiády - místo smíření, při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Oslovovali mnohé instituce a prosili o pomoc.
1994-1995 Přijetí projektu Magistrátem hl. m. Prahy a vybudování vstupupní haly (vykopání nádvoří) a zpřístupnění krypty veřejnosti. Předání přilehlých místností ČVUT pro provoz památníku. Památník se stal oficiální institucí při České pravoslavné církevní obci v Praze 2. Autorem druhé expozice byl pplk. Jiří Šolc, historik VHÚ. Slavnostní otevření NP hrdinů heydrichády proběhlo dne 28. září 1995.
2005 Památník byl přejmenován na základě zkušeností s občanskou veřejností na Národní památník hrdinů heydrichiády v souladu s cítěním občanů. Výchovná i vzdělávací práce byla vedením památníku zkvalitňována a přispěla k odhalování pravého významu heydrichiády.
2010 Otevření třetí expozice památníku se uskutečnilo 20. ledna díky iniciativě ministra obrany a místopředsedy vlády MUDr. Martina Bartáka, Vojenského historického ústavu (plk. A. Knížka a mjr. M. Buriana) a zakladatelů památníku ThDr. Jaroslava Šuvarského a Mgr. Evy Šuvarské. Výtvarná část Z. Prošek, busty akad. Soch. M. Benda.
